Kadaň 4

Ve dvacátých letech 16. století začaly do Kadaně pronikat myšlenky německé reformace, jejímž duchovním otcem byl augustiánský mnich Martin Luther. Po vzplanutí českého stavovského povstání proti Habsburkům (1618) došlo v Kadani ke drancování kostelů, které patřily římské (katolické) církvi. Po porážce českých stavů v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 došlo také v Kadani a okolí ke konfiskacím majetku a násilné rekatolizaci převážně ultrakvistického (luteránského) obyvatelstva. Během tzv. Třicetileté války (1618 až 1648) byla Kadaň několikrát vydrancována cizími i domácími vojsky. Války o rakouské dědictví přinesly nové útrapy. Dne 14. října se u Františkánského kláštera na předměstí Kadaně strhla bitva mezi nepřátelským francouzským vojskem a uherskými a chorvatskými oddíly císařovny Marie Terezie, v níž byli Francouzi poraženi. Roku 1746 v Kadani znovu hořelo. Dne 2. května roku 1750 vydala císařovna Marie Terezie rozkaz k přebudování pustnoucího kadaňského hradu na kasárny. Jeho přestavba pro vojenské účely trvala do roku 1755. Dne 14. října 1779 navštívil svobodné královské město Kadaň císař Josef II.

Created with Web Album Generator